|
|
Izolace DNA z probiotických druhů baktérií mléčného kvašení v potravinových doplňcích
Tvrdíková, Jana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V této práci byly testovány magnetické nosiče funkcionalizované streptavidinem při selektivní izolaci DNA. Metoda selektivní izolace DNA byla testována s využitím DNA probiotického kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 211/06. Na nosiče s navázaným streptavidinem byl imobilizován biotinylovaný oligonukleotid a využit jako DNA sonda pro izolaci komplementárního řetězce DNA pomocí DNA/DNA hybridizace. Jako DNA sonda byl testován primer R 5´ bio a biotinylovaný denaturovaný PCR produkt specifický pro druh Lb. paracasei. Byly optimalizovány následující experimentální podmínky selektivní izolace DNA: teplota a doba hybridizace, množství DNA, eluce DNA z mikročástic. Izolace DNA byla ověřena pomocí PCR s rodově specifickými primery. Byl amplifikován rodově specifický PCR produkt o velikosti 250 bp, který byl prokázán pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Použitý postup byl úspěšně použit při selektivní izolaci DNA Lactobacillus z komplexního vzorku doplňku stravy (BIFI pangamin).
|
|
|
Mléčné bakterie a jejich využití
Jiříková, Ivana ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium mléčných bakterií. V rámci práce byla provedena rešerše shrnující poznatky o těchto bakteriích. První část je zaměřena na obecnou identifikaci bakterií a rozdělení do jednotlivých rodů, dále je popsána cytologie, metabolismus a průmyslové využití bakterií mléčného kvašení.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
|
|
Probiotické potraviny
Páterová, Alena ; Navrátilová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je literární rešerší sumarizující poznatky o problematice probiotik a jejich pozitivních účincích na lidské zdraví. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, při aplikaci v odpovídajícím množství jako součást potraviny, vykazují zdravotní prospěch u člověka i zvířat. Probiotika jsou důležitou součástí léčby v gastroenterologii, v hepatologii, při léčbě urogenitálního systému, při prevenci a terapii nádorových onemocnění a při mykotické oportunní infekci. Nejznámějšími probiotiky jsou bakterie mléčného kvašení, z nichž se nejčastěji používají laktobacily a bifidobakterie. Diky svým jedinečným metabolickým charakteristikám jsou mléčné bakterie zahrnuty v mnoha procesech kvašení mléka, masa a zeleniny. Výrobků obsahujících probiotika je v současné době na trhu celá řada. Lze říci, že pokrok ve výzkumu probiotických bakterií je prospěšný jak spotřebitelům tak výrobcům.
|
|
|
Molekulární typizace bakterií mléčného kvašení
Jelínek, Zdeněk ; Ing. Špano Miroslav,PhD. (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení nacházejí uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale také ve zdravotnictví. Jsou součástí mnoha fermentovaných mléčných výrobků i běžné střevní mikroflóry. Pro identifikaci bakterií byla vyvinuta celá řada metod, v této práci se však zaměříme na Rep-PCR a RAPD. Cílem bude zhodnotit vliv různých korelačních koeficientů a algoritmů shlukové analýzy dat na taxonomické zařazení bakterií.
|
|
|
Identifikace baktérií mléčného kvašení v probiotických preparátech (tabletách) s využitím amplifikačních metod
Balogová, Petra ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Laktobacily hrají důležitou roli ve fermentačních procesech již po tisíciletí. Byly prostudovány jejich probiotické vlastnosti a dnes jsou používány při výrobě fermentovaných potravinových výrobků a doplňků stravy včetně farmakologických preparátů. V této práci byla pozornost zaměřena na zástupce rodu Lactobacillus v probiotických preparátech (tabletách). Pro identifikaci laktobacilů v sedmi probiotických preparátech byla použita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR), založené na amplifikaci sekvence DNA. Jako DNA matrice byla do PCR směsí použita celková DNA izolovaná z tablet pomocí magnetických nosičů (P(HEMA-co¬-GMA) pokrytých karboxylovými skupinami. Rodově specifické produkty (250 bp) byly detekovány pomocí gelové elektroforézy na agaróse. Přítomnost DNA rodu Lactobacillus byla prokázána ve všech výrobcích kromě jednoho. Na etiketě tohoto výrobku byla uvedena pouze přítomnost probiotických bakterií. Pravděpodobně se jednalo o zástupce jiného rodu než Lactobacillus.
|
|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
|
|
Tvorba biogenních aminů v dvouplísňovém sýru
Šuláková, Miroslava ; Standara, Stanislav (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Na výrobu dvouplísňových sýrů se využívají bakterie mléčného kvašení a to jak ve formě nestartující mléčné kultury, tak i ve formě startovací nebo doplňkové kultury. Převažujícími mikroorganismy zastoupených v těchto kulturách jsou bakterie rodu Lactobacillus spp. a Enterococcus spp. Nejenom, že nás tyto bakterie zajímají z hlediska jejich schopnosti koagulace, proteolytické schopnosti, probiotické funkce, rezistence na antibiotika, ale zajímají nás zvláště z hlediska jejich dekarboxylační schopnosti. Tyto bakterie obsahují dekrboxylační enzymy, které můžou dekarboxylovat uvolněné aminokyseliny vznikající při proteolýze v průběhu procesu výroby a zrání sýru. Výsledkem dekarboxylační aktivity je vznik biogenních aminů. Biogenní aminy se vyskytují prakticky ve všech potravinách jako běžné produkty metabolismu. Jejich větší množství se vyskytuje ve fermentovaných výrobcích (sýry), kde vznikají právě mikrobiální činností. Mezi typické zástupce biogenních aminů, které se vyskytují u dvouplísňových sýrů (Sedlčanský Vltavín, Bresse bleu) a modrých sýrů (Bleu des Causses, Bleu d'Auvergne) se řadí zejména kadaverin, putrescin, tyramin, 2 fenylethylamin a v mnohem menším množství také histamin, spermidin a spermin. Na stanovení BA se využívá vysokotlaká kapalinová chromatografie s reverzní fází (PR HPLC) s využitím jednoduché přímé derivatizace pomocí dansylchloridu a detekcí pomocí UV VIS detektoru.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
|
|
|
Microbial characterization of yoghurts and probiotic foods.
Kocourková, Hana ; Burdychová, Radka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
The increased consuming of milk fermented products in the last years led to the raising of new trademarks. In fact functional and probiotic foods are at this moment widely diffused too. The aim of the thesis was to evaluate the microbial quality of commercial yoghurts and non-pharmacological probiotic products. It was examined 24 samples of yogurts and 8 samples of probiotic milk products. Investigated was the load of microbial population of each product as well as the viability of the cells. Most of milk products contained viable counts corresponded to minimum required level of 1x107 cfu/ml. However, there were found products which did not contain viable bacteria or contained only its fewer amounts. This holds mainly for some conventional yogurts. Probiotic milk products basically showed larger amount of enumerated bacteria then yogurts as they are required to contain minimum of 1x106cfu/ml of specific microorganisms others than normal starter cultures. The isolates from fermented milk products were identified to belong to species Streptococcus thermophilus and Lactobacillus spp. The isolates were then strain-typed by RAPD using three different primers. It was found out rich variations among strains of Lactobacillus spp. used by different companies.
|
host ::
RSS.